Možná jste si všimli, že se letos v naší obci omezilo sekání trávy. V rámci omezování dopadů klimatických změn se jedná o jednoduché a účinné adaptační opatření, protože nadměrným sekáním trávy dochází k poškozování životního prostředí například odvodňováním krajiny nebo snižováním druhové diverzity živočichů a rostlin.
V neposlední řadě má nesekaná louka či trávník i přidanou estetickou hodnotu, jak dokazují následující fotografie pořízené v naší obci koncem května:
Jako každý rok se i letos zapojujeme do celorepublikové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Po zimě se v obci nachází spousta odpadků, které máme za cíl společně odklidit, aby naše obec byla hezčí a lepší místo k životu.
Akce je vhodná pro celé rodiny. Pro děti budeme mít nachystané pracovní rukavice v dětské velikosti.
Úklid se koná v sobotu 6. dubna. Sraz je v 9 hodin před obecním úřadem a u kontejnerů na tříděný odpad za cukrárnou v Řeži.
Vážení přátelé a sousedé, vánoční svátky jsou pomalu za námi a za pár dní oslavíme konec roku, k němuž (kromě chlebíčků a šampaňského) patří již neodmyslitelně i ohňostroj a petardy. Zatímco pro nás lidi znamenají tyto chvíle většinou pohodu strávenou s přáteli a rodinou, pro němé tváře je to především úzkost a hrůza.
Máte-li psa, kočku, či jiného zvířecího kamaráda, nezapomeňte se o něj postarat tak, aby pro něj byl konec roku co možná nejmenším stresem. Nemáte-li možnost odvézt zvíře někam, kde bude klid, dopřejte mu místo v domě či bytě, kde bude hlukem a světlem rachejtlí rušeno co nejméně. Je-li vystrašené, je dobré zůstat s ním a pustit nějakou zvukovou kulisu, na kterou je zvyklé a která přehluší samotný ohňostroj. Ve vážnějších případech určitě pomůže poradit se se zvěrolékařem, který může doporučit uklidňující prostředky.
Nečekaným hlukem a světlem však netrpí pouze domácí mazlíčci, ale i divoká zvěř a ptáci, kteří jsou odkázáni pouze sami na sebe. Při výbuších petard se zvěř dává na panický útěk, jež dopadá často i tragicky. Zvířata mohou v panice vběhnout pod auto, vyděšení ptáci často narážejí do budov nebo elektrického vedení. Ptáci také nemusí mít dost času a prostoru na krmení (i díky tomu, že si někteří z nás zvykli slavit tak nějak kontinuálně), což často končí jejich úhynem.
V neposlední řadě je pro zvířata hluk ohňostrojů mnohem silnější – díky jejich citlivějšímu sluchu, který může být tímto nevratně poškozen.
Pojďme prosím slavit tak, abychom si to užili nejen my, lidé, ale i ti, kteří se nemohou bránit, a ke kterým bychom měli být zvláště ohleduplní.
Jelikož se blíží vánoční svátky, kdy většina obyvatel ráda chodí na procházky a výlety po bližším či vzdálenějším okolí, ráda bych vás požádala o respektování jednoho zásadního pravidla, kterým je nekrmit cizí zvířata bez svolení jejich majitele.
Často na ohradách a plotech výběhů a zahrad mají majitelé zvířat umístěné různé cedulky a nápisy, kterými zakazují zvířata krmit. Není to z důvodů, že by chtěli mít svá zvířata jen pro sebe, nebo že by vám a vašim dětem nechtěli dopřát to potěšení nakrmit vlastnoručně zvířátko (ať už se jedná o ovečky, koně, kozy nebo třeba i pejska), ale protože jim může byť jen jeden dobře míněný pamlsek hodně ublížit a dokonce i vést k úhynu zvířete.
Zvířata mají velice citlivé zažívání a spousta jich má různá dietní omezení z důvodů alergií nebo jiných zdravotních příčin. Proto tak můžete nevědomky způsobit koníkovi v ohradě obrovské utrpení nebo bolestivou smrt, byť mu dáte jen jedno jablíčko. I v případě, že je takový kůň zcela zdráv, nemůžete vědět, kolik jiných lidí mu už taky dalo „jen jedno jablíčko“ a důsledkem je v lepším případě vážný zdravotní problém. Psi zase můžou mít například alergii na kuřecí maso, a pokud takovému pejskovi kouskem kuřecího masa „přilepšíte“, bude se několik dní zuřivě škrábat, až si způsobí na kůži boláky.
Sami byste si také nepřáli, aby vašemu dítěti dávali sousedé přes plot různé pamlsky, obzvlášť pokud by takových hodných sousedů prošlo kolem vaší zahrady více za den.
Majitelé mají pro svá zvířata určenou krmnou dávku, kterou svým miláčkům krmí. Není tedy třeba jim přilepšovat. Pokud budete chtít nakrmit cizí zvířátko, vždy se nejdříve zeptejte jeho majitele. Je možné, že vám dovolí dát zvířeti pár dobrot a zbylé donesené kousky mu rozdělí na další dny.
Klidné svátky všem, i majitelům zvířat.
Přichází období dlouhých nocí a krátkých dní, kdy příroda sice odpočívá, ale rozhodně nespí. Zima je pro volně žijící zvířata nejtěžším obdobím, kdy se musí vyrovnat s nedostatkem potravy a při mrazech i s nedostatkem vody. Proto je vhodné zvířatům v zimě pomoci.
Pro ptáky do krmítek se
hodí především semínka slunečnice (i nevyloupaná), drcené vlašské ořechy, drcené ovesné vločky a jiná semínka. Často lidé kupují lojové koule a krmítkové směsi, u kterých se může stát, že některá semínka ptáčci nebudou zobat. Tato semínka je vhodné z krmítek pravidelně odstraňovat, aby se nestala zdrojem plísní a nemocí. Hmyzožravé ptáky můžete do krmítka nalákat na sušený hmyz, který lze zakoupit např. v rybářských potřebách, je to však nákladnější forma dokrmování. Vodní ptáci se mohou dokrmovat i starým neplesnivým suchým pečivem nebo vařenými těstovinami. Nikdy by se neměly dávat ptákům slané či kořeněné zbytky jídel a potraviny, které byste už sami nejedli.
V zimě, zejména v mrazech, bychom neměli zapomínat na vodu, s jejímž nedostatkem se mohou zvířata potýkat. Stejně jako v létě k tomuto účelu stačí jednou denně v pravidelnou dobu doplňovat do misky kohoutkovou vodu a ptáci si zvyknou přilétat.
Pomoc v zimě potřebují i jiná zvířata než ptáci. Veverkám můžete schovat vyloupané nebo nevyloupané oříšky do krabičky s odklopitelným víkem. Ořech je tak chráněný před jinými zvířaty a veverka, která se brzy naučí víko odklopit, získá snadný zdroj potravy. O lesní zvěř se starají myslivečtí hospodáři.
Koncem minulého týdne dostal náš spolek upozornění od paní Palaščákové na ohrožení ryb v blízkém rybníčku
V Močidlech, jelikož v něm v parných dnech razantně ubývá vody.
Rybník se nachází uprostřed remízku na samotném okraji katastru obce a je obklopen vzrostlými vrbami a keři, které ho celkem dokonale ukrývají. Ze stop po okolí je ale zjevné, že se jedná o oblíbené útočiště zvěře, která se sem stahuje za vodou a přirozeným úkrytem. Potkáte zde také vážky a ptáky, pro které je toto místo jediným možným úkrytem mezi lány polí. Celý remízek je celkem vhodně veden v územním plánu jako lokální biokoridor.
Rybník nemá stálý přítok a jeho stav tak ovlivňuje úroveň spodních vod (nedaleko má studnu ZD Klecany) a voda, jež přiteče z okolních polí v případě srážek. Paní Palaščáková nám zaslala i fotografii rybníku v zimním období, ze které je zřejmé, že se rozhodně nejedná o nějakou kaluž v poli, kterou bohužel připomínal po několika parných týdnech bez deště.
Na základě tohoto podnětu jsme se spojili s paní starostkou, zda by bylo možné vodu zkusit doplnit s pomocí místních hasičů. Ta nápad uvítala a v pondělí již hasiči doplnili rybník několika cisternami vody. Všem bylo jasné, že je to řešení krátkodobé, a proto jsme společně hledali možnosti, jak a kam ryby přemístit než voda opět vyschne.
Bohužel se ukázalo, že voda v rybníce vydržela kratší dobu, než jsme předpokládali, protože již druhý den hasiči při kontrole zjistili, že jsou ryby opět téměř na suchu. Těm tak znovu hrozil akutní úhyn. Řešení jak vylovit ryby a kam je umístit se tedy muselo najít velmi rychle.
My jsme se snažili kontaktovat paní Toulcovou ze Zemědělského družstva Klecany, které přilehlé pole obhospodařuje, zda by družstvo bylo ochotné s výlovem ryb a jejich přemístěním pomoci. Bohužel i ZD Klecany řešilo v dlouhotrvajících extrémních teplotách úhyn ryb ve svých nádržích, a to i přes pravidelné dopouštění a okysličování vody. Umístění dalších ryb do těchto nádrží tedy v této situaci nebyla bohužel možná. Paní Toulcová nám však nabídla pomoc ve formě zapůjčení techniky, pokud by to bylo potřeba.
Následně se nám podařilo spojit s vlastníky pozemků, na kterých se rybník nachází, abychom je seznámili se situací a zjistili, zda netuší, jak se do rybníku ryby dostaly. Jak se ukázalo, vlastníci již dlouhá léta pronajímají svá pole Zemědělskému družstvu Klecany a o existenci rybníčku ani netuší. Dostali jsme však jejich souhlas na pozemcích operovat a dle uvážení ryby přemístit.
To už se vedoucímu hasičů panu Strnadovi podařilo zkontaktoval místní rybáře a domluvit umístění ryb do rybníčků U Hastrmana.
Ryby se tedy nakonec podařilo zachránit a přemístit do vhodného prostředí.
Velké poděkování patří paní Palaščákové, která si úhynu ryb všimla a kontaktovala nás. Dále velmi děkujeme všem, kteří se na záchraně ryb podíleli a snažili se pomoci, zejména pak paní starostce Janě Münzbergerové a veliteli dobrovolných hasičů Jakubu Strnadovi a jeho sboru.
Rádi bychom všechny občany požádali, aby se nezdráhali kontaktovat obecní úřad nebo náš spolek v případě, že by docházelo k ohrožení přírody. Pokud to bude v našich silách, budeme se snažit takové situaci zamezit.
V horkých letních dnech, kdy vysychají i poslední kaluže vody, mají i ptáci horší přístup k vhodnému místu, kde by se mohli napít a vykoupat. Přitom vytvořit jim vhodné pítko je velmi jednoduché a zvládne to každý. Ptáci pítko rychle objeví a budou se k němu rádi vracet, aby se osvěžili.
Nejjednodušším způsobem je umístění mělkého, ale širokého tácku pod květináč na otevřené prostranství (louka, trávník za domem), odkud budou mít ptáci přehled o okolním dění v případě, že by se blížila třeba kočka nebo jiný predátor. Pítko můžeme také umístit na kus pařezu nebo jiné vyvýšené místo. Takto vytvořené pítko naplníme vodou a uprostřed zatížíme menším kamenem.
Pokud máte zahrádku, tak zajímavým řešením je zakopání misky nebo starého plechu na pečení do úrovně trávníku.
Další nápady jak také mohou vypadat pítka pro ptáky najdete třeba zde: http://www.radcenafinance.cz/inspirace/vyrobte-malym-operencum-zahradni-pitko/
Více informací jak vhodně vyrobit a umístit ptačí pítko najdeme na ornitologickém webu https://birdwatching.cz
