Jedním ze živočichů, kteří to ještě s námi nevzdali a žijí s námi v naší vesnici jsou ropuchy. V polovině března jsme dostali informaci o větším počtu ropuch vylézajících ze zarostlých pozemků mezi Polepšovnou ducha a horní Řeží. Za šera se jich tam dalo vidět skutečně desítky na pár metrech. Je evidentní, že ropuchy (tady se jedná o ropuchu obecnou) v zarostlém vlhkém terénu zimují a letos o něco dříve vylezly ven, aby táhly k vodám, kde se budou pářit.
Takových míst, kde ropuchy v zimě spí, je jistě v našem katastru více. Tyto pozemky jsou však protkány hliněnými cestami, po kterých chodí i jezdí lidé. Oslabené ropuchy stojí téměř za tmy na cestičkách a několik jich bylo zašlápnuto či přejeto. Nejednalo se o velké počty, v těchto počtech hynou ropuchy na jaře téměř všude, např. u naší řeky.
Přejeme všem žabám, aby se bezpečně dostaly k vodě a úspěšně se rozmnožily. Ropuchy jsou věrné svému bydlišti, vzdálí se maximálně 4 km daleko, ale opět se vrátí. Na našich zahrádkách jsou to užiteční pomocníci, zkonzumují velké množství škodlivých živočichů, ropuší žravost je příslovečná.
Pokud vám jakýkoliv druh žab (máme zde ropuchy a skokany) naklade do vašich vodních ploch za zahrádkách vajíčka, o která nemáte zájem a zlikvidovali byste je, ozvěte se nám, vajíčka přeneseme.
Skončila aktivní sezona plazů a obojživelníků. I letos jsme monitorovali stavy užovky podplamaté, před koly cyklistů a aut přenesli několik desítek živých jedinců a bohužel potkali téměř sto jedinců přejetých. Počtem se to vyrovná minulému roku, kdy byly počty nižší než v předchozích letech. Letos patrně vlivem velmi chladného května, mláďat bylo opravdu málo.
Za životní prostor pro tyto vzácné hady bojujeme ve dvou kauzách. V říjnu loňského roku jsme podali jako jedni z mnoha podnět k vypracované velké EIA k záměru rozšíření dobývacího prostoru pro těžbu v lomu v Husinci-Klecanech. Kamenité svahy před vjezdem do lomu (ze směru od Klecánek) využívají hadi jako své zimoviště a je tak zázemím pro jejich loviště na řece. Tento fakt nebyl v posudcích vlivu na životní prostředí vůbec zmíněn. Veškeré zaslané připomínky k EIA byly rozděleny do 19 bodů a souhrnně předány k dopracování, hadi jsou jedním z nich (bod 17) – viz soubor s názvem „vrácení“ na https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV1243?lang=cs. K dnešnímu dni připomínky dopracovány nebyly.
Spojila se s námi však paní Vlasáková, která má na starosti vypořádat právě naši námitku ohledně poškození biotopů důležitého pro hady. Požadovala po nás informace o tom, jaká by byla vhodná kompenzační opatření v případě rozšíření těžby, která by se prezentovala investorovi a ten by je i pravděpodobně zaplatil. Z uvedeného vyplývá, že se již řeší kompenzace, a těžit se nejspíš bude.
Asi není nutné vysvětlovat, že žádná kompenzační opatření nenahradí narušení a částečně i úplné zrušení jedinečného biotopu. Hadi prostě časem odejdou úplně jinam, část jich provoz, hluk a otřesy nepřežije a po 20 (?) letech, až se těžba zastaví, se snad vrátí. Pokud jim ovšem nebudeme životní prostor ubírat dál a nějací jedinci vůbec přežijí. Jedním z dalších našich lidských záměrů je plánovaná asfaltová cyklostezka z Klecánek k mostu v Řeži.
Odpor k tomuto záměru byl na veřejném projednání naštěstí natolik velký u samotných občanů, že snad postačí sám o sobě. Starostka naší obce odeslala na krajský úřad stanovisko obyvatelů Husince-Řeže (k nahlédnutí na stránkách obce, odesláno 9. října 2023, lhůta pro odpověď pravděpodobně 3 měsíce), ve kterém zmínila i chráněné užovky.
Budeme předpokládat, že nebude potřeba již psát samostatnou námitku na Agenturu pro ochranu přírody a krajiny týkající se narušení přírodního rázu břehu řeky důležitého nejen pro hady. V případě nutnosti však námitku podáme. Je jen škoda, že se na názor občanů nezeptal nikdo dříve, projekt v takové fázi vypracovanosti musel stát spoustu práce a peněz.
Alternativou je již připravený projekt na cyklostezku na druhém břehu z Úholiček do Libčic. Projekt by měl být opět občanům veřejně prezentován. Uvidíme, jak bude vyřešen vliv na přírodu. Konkrétně užovka podplamatá na tomto břehu také žije, ale v mnohem menším počtu než na pravém břehu. Jakmile se s projektem seznámíme, posoudíme jej v našem spolku a případně doplníme o naše podněty. Můžete se k nám přidat.
S nástupem podzimu se aktivní život našich plazů a obojživelníků blíží ke konci. Noci jsou tak chladné, že by se dalo předpokládat, že se již všichni schovali do úkrytů.
Opak je pravdou, i v těchto chladných dnech potkáváme na cestách kolem vody hady, kteří se plazí k přilehlým skalám a hledají, kde by přečkali zimu.
V pondělí 26.9. sebrala u naší skály místní veterinářka Pavlína Pšeničková omráčeného odrostlejšího hada. Jak vidíte na fotografii, měl již vyhřezlé vnitřnosti a v přírodě by určitě nepřežil. My jsme se mu pokusily, byť s mizivou nadějí, pomoci. Vnitřnosti jsme vrátily do těla a obvázaly ho. Rentgen ukázal, že páteř zlomená není. Had žil po zákroku ještě více než den, pak již však svůj boj o život vzdal.
Byl to jen pokus, Pavlíně děkujeme. Lepší by samozřejmě bylo před hadem přibrzdit a nechat ho odplazit.
Paradoxně byl had sejmut v místech, kde se rekreanti z Husince, manželé Habartovi, pokusili přispět k ochraně těchto plazů poté, co zde na konci srpna viděli přejetou celou jednu snůšku mláďat. Sami nejdříve dali k cestě stojany v češtině i angličtině (které postupně mizely) a poté jsme spolu vytipovali místa, kam nastříkali na cestu siluety hadů. Za jejich snahu jim děkujeme a šablony pro nástřiky určitě využijeme i v budoucnu.
Celkově bylo letos hadů vidět méně, dospělí hadi přelézají cestu až za soumraku, kdy je méně cyklistů. Vylíhlých snůšek bylo mnohem méně než v loňském roce. Malí hadi se vyhřívají nehybně na cestách v domnění, že nejsou vidět. Pokud je přenesete mimo cestu, zachráníte jim tím život. Všechny užovky jsou u nás zákonem chráněné.
V letošním roce celou přírodu překvapilo velice chladné jaro, které opozdilo většinu přírodních procesů zhruba o tři týdny. Chladného období jsme využili k tomu, abychom nainstalovali několik dopravních značek a informačních cedulí podél cyklostezky, v Řeži a Klecánkách, a umístili cedule i v několika bufetech. Finančně nám přispěla i obec Husinec-Řež, za což jí tímto děkujeme. Rovněž jsme s dětmi z našich Řežských mateřských školek udělali procházku po místech, kde hadi žijí, a opravdu jsme je i viděli.
informační cedule u přívozu v Řeži
značka umístěná u vjezdu do Husince
děti z MŠ hrající si s maketou hada
Dospělí hadi vylezli ještě před mrazy, ale mláďata byla vidět až později po chladných dnech. Pozorovali jsme jich jen málo, v porovnání s rokem 2020 odhadem méně než polovinu. Na některých místech, kde byl v loňském roce hojný výskyt, se hadi nevyskytli vůbec (např. pod lomem na hranici s Husincem). Kromě Řeže pod školou a u Skály, v Klecánkách a v Troji u psího útulku a u ZOO byli hadi viděni jen zřídka.
I v létě, kdy se hadi rozprostřou podél celého břehu Vltavy, jich bylo vidět mnohem méně, ať už pod ÚJV či v Husinci a dále k Troji. Těžko říct, zda za to mohla mrazivá jarní rána, kterou nemuseli všichni hadi přežít, nebo cokoliv dalšího. Každopádně s příchodem září už opět vidíme na cyklostezce desítky mrtvých hadů a vypadá to, že se jich letos vylíhlo dost. Příroda se s výkyvy teplot i jinými faktory vyrovnala dobřu pomůžeme, můžeme se na ně těšit i další jaro.
Užovka podplamatá vyhřívající se na posečeném břehu Vltavy
Letos jsme červenou křídou značili mrtvolky na cestách, aby si i ti, kteří nikdy v daných místech hada neviděli, uvědomili, kolik jich každý den my lidé přejedeme. Mluvili jsme se spoustou kolemjdoucích a kolemjedoucích a všichni měli zájem hadům pomáhat. Děkujeme všem, kteří pomohli přejít ve zdraví cestu, byť jedinému hadovi. I z přiložených fotek lze vidět, že živý had vypadá mnohem lépe než ten přejetý.
Označená přejetá užovka podplamatá u Skály, Řež, září 2021
Přejetý dospělý had, Klecánky 29.9.2021
Kromě užovek podplamatých byly letos velmi hojné užovky hladké (Coronella austriaca), pod lomem v Klecánkách se na několik měsíců zabydlela u břehu želva nádherná (Trachemys scripta elegans), invazivní druh, u přívozu na straně Úholiček čtyři husice nilské, rovněž invazivní druh z Afriky, a teď na podzim můžete na svých procházkách potkávat housenky desítek druhů motýlů, které se snaží zakuklit a přezimovat. Příroda nám pořád připravuje něco nového.
Dne 15.7.2021 vydal stavební úřad oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby z důvodu nepovolených terénních úprav a jiných zásahů na pozemcích, o kterých jsme psali v dubnu v našem minulém článku.
Důvodem jsou podle stavebního úřadu nepovolené terénní úpravy, které jsou v rozporu se stavebním zákonem.
Co se od dubna událo?
Během dubna a května na pozemcích probíhaly další úpravy. Po skrývce zeminy na cca 2/3 pozemku došlo k jeho zakrytí fólií a následným zasypáním štěrkem. Tímto způsobem byl pozemek upraven na rozloze cca 1700m² – 2000m².
Náš spolek se v květnu obrátil na obecní úřad Husinec, který jsme požádali o stanovisko, zda je chov koní s ohledem na probíhající terénní úpravy v souladu s územním plánem obce Husinec.
Přestože obec Husinec pracuje již několik let na novém územním plánu, disponuje stavební komisí a možností konzultovat problematiku s právní kanceláří, namísto jasného stanoviska ohledně souladu využití pozemku s regulativy vlastního územního plánu, nám bylo sděleno, že obec v tomto směru nemá žádné kompetence a odkázala nás na Odbor stavebního úřadu Městského úřadu Brandýs nad Labem.
Ten jsme tedy následně kontaktovali i s ohledem na fakt, že na základě podkladů, které jsme od obecního úřadu získali, jsme nabyli dojmu, že obec celou situaci příliš neřeší, přestože rozsáhlé necitelné terénní úpravy v lese v Řeži probíhaly po několik měsíců. Městský úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, odbor stavebního úřadu pak žádost o vyjádření postoupil stavebnímu úřadu v Klecanech.
Podle zjištěných informací oslovila obec vlastníky pozemků již koncem roku 2020, ale spokojila se pouze s vyjádřením vlastníků, že se podle výkladu Stavebního úřadu o terénní úpravy nejedná, a že charakter ani konfigurace terénu se nemění.
Aktuální stanovisko stavebního úřadu však potvrdilo naši domněnku, že terénní úpravy v souladu se zákonem řešeny nebyly a vyjádření vlastníků pozemku se tedy ukázala jako zavádějící a v rozporu se skutečností.
Pasivní přístup obce dokazuje i fakt, že v řízení o odstranění stavby „Nepovolení terénní úpravy a jiné zásahy na pozemku“ naše obec jako účastník řízení vůbec nefiguruje.
Obec jsme o stanovisku stavebního úřadu informovali s žádostí o aktivní zapojení do veškerých následných řízení.
Minulý rok na konci léta započaly stavební úpravy v lese na pozemku staré zahrady s ovocnými stromy mezi Polepšovnou ducha a ulicí Nad Údolím. Jedná se o pozemek o výměře 2701m² vedený v katastru jako ovocný sad (dle definice se jedná o pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři).
Už minulý rok zde došlo k vykácení několika starých ovocných dřevin a terénním úpravám (vybagrování části svahu v lese a odstranění travnaté vrstvy na cca 1/3 pozemku). Na místo vybagrovaného svahu byl posléze vsazen lodní kontejner.
V minulých týdnech došlo k dalším úpravám, konkrétně k zakrytí další cca 1/3 pozemku fólií.
V územním plánu obce je pozemek evidován pod označením ZZ jako zahrady a sady s jasně definovaným přípustným využitím území.
Vše nasvědčuje tomu, že pozemek není využíván v souladu s platným územním plánem a zároveň zde probíhají rozsáhlé terénní úpravy, kvůli kterým může být výrazným způsobem ohrožen přirozený mechanizmus vsakování srážkových vod s dopadem na širší okolí. Zásahy na pozemcích krom toho považujeme za velmi necitelné i z hlediska krajinného rázu, jelikož došlo k devastaci zapojené zeleně, která byla součástí lesa a návazných zelených ploch. Pozemek navíc přímo sousedí s nadregionálním biocentrem a bezprostředně navazující pozemky jsou určeny k plnění funkcí lesa.
V současné chvíli se obracíme na patřičné úřady, abychom obdrželi veškeré informace týkající se prováděných zásahů. O dalším postupu budeme informovat na našich webových stránkách a sociálních sítích.
Jak jsme vás již informovali v dřívějším příspěvku, zahájili jsme záchrannou akci pro vylézající užovky podplamaté, kriticky ohrožený druh. Každý rok na jaře se tyto užovky snaží dostat k vodě, kde (kromě léta, kdy se samice vydávají na další cestu naklást vejce) až do podzimu žijí. Můžete je vidět se slunit na břehu podél Vltavy od Troje až po Dolánky. Svým zbarvením a kresbou připomínají zmije, ale jsou to neškodní milí hadi.
Mláďata se v dubnu vydávají na svou první a často i poslední cestu. V některých místech je pro ně totiž téměř nemožné dostat se k vodě. Na našich cestách mezi Řeží a Trojou jsme během ca 5 týdnů našli a z cest odstranili 208 mrtvých hadů, z nichž 90% tvořila mláďata. Pokud jsme narazili na živého hada, přenesli jsme ho k vodě, nebo ho na jeho cestě bránili před cyklisty, auty, lidmi na kolečkových bruslích i kočárky. Takových hadůjsme zachránili 51.
Počet mrtvých hadů nás překvapil, i to, jak je spoustě lidem jejich umírání úplně jedno. Ještě donedávna byly v Troji informační tabule, které zde však již chybí. Lidé nevědí, co s hádětem nalezeným u kraje cesty dělat. Netuší, jestli to není jedovatý had.
Protože nám tato situace není lhostejná, zahájili jsme některé kroky, např. hovoříme na svých cestách s lidmi, ukazujeme jim hady, žádáme o jejich ochranu. Oslovili jsme některé majitele domů v Klecánkách nad vodou, kde je situace doslova kritická, a zjistili, že ani jim není situace lhostejná.
Do budoucna plánujeme umístit podél cest informační cedule a dále značky s prosbou o ohleduplnější jízdu. Doufáme, že nás podpoří obecní úřady. Velmi důležité bude posílit naše hadí hlídky o dobrovolníky. Na začátku příštího roku oslovíme prostřednictvím dostupných médií vás občany, zda by se k nám někdo nechtěl přidat na naše dubnové odpolední cyklistické výlety.
Pokud už teď myslíte, že byste se rádi přidali, napište na naši e-mailovou adresu, na podzim pravděpodobně spustíme monitorování návratu hadů do zimovišť.
Za jakoukoliv podporu předem děkujeme za hady.
Přejetá asi rok stará užovka podplamatá – 7.5.2020 KlecánkyTypicky schoulené mládě užovky podplamaté – 7.4.2020 ŘežTéměř neviditelná přejetá užovka podplamatá – 7.4.2020 pod lomem za HusincemUmírající čerstvě přejeté mládě užovky hladké s červeným bříškem – 24.4.2020 Klecánky u lomuPřejeté mládě užovky obojkové – 21.5.2020 Řež pod školou
Chceme mít travnaté porosty svěží, druhově bohaté, zdravé, přejeme si, aby byly útočištěm živočichů, zejména tolik potřebného hmyzu. Nechceme ovšem v trávě chytit klíště nebo dostat alergickou reakci. Zato si do ní chceme sednout, dát si svačinu a zároveň se dívat na květy a motýly. Trochu moc požadavků na jeden nešťastný trávník. Nebo louku.
Především si tedy musíme říct, která část pozemku, zahrady, parků a veřejné zeleně bude plnit jakou funkci (pobytový trávník nebo květinová louka), a podle toho pak o zeleň pečujeme. Měli bychom rozhodovat uvážlivě a ve prospěch přírodních biotopů, které podpoří druhové bohatství rostlin i živočichů.
Vyjděme z toho, že sekat je potřeba. Když nebudeme sekat vůbec, začne docházet k sukcesi – travní společenstvo se začne měnit, bude docházet k náletům dřevin, křovin a šíření plevelů a louka bude ztrácet svoji kvalitu. Sečením také podporujeme vývoj odnoží trávy a trávník nestárne.
Květinovou louku stačí posekat dvakrát za rok. První seč na přelomu května a června a druhá v září, posekanou hmotu necháme dva tři dny ležet, aby se vydrolila semena, a pak ji odvezeme. Tráva dostane šanci odnožovat. Od poloviny června do září pokud možno nesečeme vůbec. Protože myslíme i na hmyz, je ideální sekat mozaikovitě a nechat vždycky určitou část louky vzrostlou, aby se tam z posekané části mohl přesunout.
Pobytový trávník sečeme častěji, ale vždycky mu necháme alespoň 10 – 15 cm výšky.
Nejdůležitější pravidla:
Sečeme nejlépe ráno, nikdy pokud teplota přestoupí 26 stupňů.
Sledujeme předpověď počasí a snažíme se sekat před deštěm.
Jestliže je dlouho sucho a nemůžeme po sekání zavlažovat, nesekáme. Když po suchu začneme sekat, zkrátíme trávu jen o 1/3.
Sekačka je dobře nabroušená, strunové sekačky a motorové kosy používáme jen výjimečně (špatná dostupnost, velká terénní nerovnost) – obtížně totiž zajistíme, abychom nevysekali trávu až u kořenů a zničili tak nenávratně ji i živočichy.
Na podzim bychom pak měli zelené plochy zkontrolovat a dosít tam, kde tráva sucho nezvládla nebo kde je trávník hodně zatěžovaný a třeba vyšlapaný.
Zdroj: texty Ing. Marie Strakové, PH.D., absolventky Agronomické fakulty MZLU, a Ing Marka Hamaty, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU
Letos nám vysvitlo sluníčko mnohem dříve, a tak nikoliv na svatého Jiří, jak říká pranostika, ale už 6. dubna, první hodně slunečný den, začaly i u Řeže vylézat ze svých zimovišť užovky podplamaté.
Jedná se bezesporu o nejvzácnějšího živočicha, kterého v naší lokalitě máme. V ČR se jedná o kriticky ohrožený druh. Ačkoliv naše řežská populace je mnohem menší než ta trojská, je záhodno tohoto živočicha chránit v době, kdy je nejohroženější. A to právě v těchto dnech, kdy vylézá z různých děr nedaleko vody a snaží se co nejrychleji dostat k řece, kde pak po většinu roku přebývá.
Ačkoliv situace kolem koronaviru ulevila značně přírodě jako celku, našim hadům, kteří se snaží přejít frekventovanou cyklostezku, nikoliv. Lidí je na ní v pracovní dny paradoxně stejně, možná i více, než dříve o víkendech. Had velice riskuje a nezkušená mláďata nejvíc.
Pokud tedy při své procházce naleznete u cesty nahřívajícího se hada (máme zde kromě užovky podplamaté i užovku obojkovou a hladkou, zmije zde nežijí!), zkuste ho nasměrovat za onu rušnou cyklostezku směrem k vodě, dál už si cestu najde sám. Nenechte se zastrašit jeho neškodným syčením. Někdy taky předstírá, že je mrtvý.
Užovky vám nemohou nic udělat a je jen na nás, jestli tady s námi budou ještě za pár let. Lokalit, kde se je podařilo vyhnat lidmi úplně a kam se již nikdy nevrátily, je dostatek. Ta naše je stále kouzelná tím, že tady žijí s námi.
6.4.2020 16:41 užovka podplamatá u Skalky u přívozu6.4.2020 16:41 užovka podplamatá u Skalky u přívozu6.4.2020 16:41 užovka podplamatá u Skalky u přívozu6.4.2020 – přejeté mládě užovky podplamaté nalezené mezi Husincem a Klecánkami
Před dvěma týdny našli občané Řeže přímo pod našim mostem na protějším břehu želvu. Jedná se o invazivní druh Trachemys scripta elegans (odkaz na seznam invazivních druhů jsme nedávno zveřejnili na našich stránkách), vodní želvu ze severní Ameriky.
Tuto želvu nezodpovědní chovatelé poté, co jim z malé roztomilé želvičky vyroste velká žravá želva, hodí do nejbližší řeky nebo rybníku. Toto je nejpravděpodobněji i příběh nalezené želvy, která v naší řece nemá co dělat. Želva je momentálně v mé péči, na hranici únosných podmínek. Je stabilizovaná, zdravá, žere, ve stresu snesla první den vejce (jedná se o samici). Váží téměř 2,5 kg a měří 28 cm na délku.
Pokud by se našel někdo v okolí, kdo by měl o ni zájem, ráda pomůžu s chovem, nabízím zazimování i případné ošetřování zvířete. Dobře by jí bylo v soukromém rybníčku nebo jezírku odkud nemůže ze zahrady majitele utéct. Malé zdravé ryby neuloví, větším někdy okusuje ploutve. Žere maso, hmyz, vodní rostliny.
